Každý den skončí v barevných kontejnerech kilogramy tříděného odpadu. Co se s nimi děje, když je seberou popelářské vozy? Putují na linky, kde jsou znovu tříděny. A potom se proměňují v surovinu, ze které se vyrábí další produkty. Pojďte s námi nahlédnout, jak se pracuje s vyhozeným plastem, papírem a kovem.
Recyklace plastu
PET lahve, kelímky od jogurtu nebo igelitové sáčky končí ve žlutých kontejnerech. Jejich obsah putuje na třídicí linku, kde obsluha vybere vše, co do nich nepatří. Plasty jsou roztříděné také podle druhu. Zbytek nevyužitelných plastů se semele a skončí například ve stavebnictví nebo jako palivo v teplárnách a cementárnách.
Vytříděný plast se nejprve nadrtí a semele na malé kousky, které jsou proprány ve vodě. Následně se taví a vzniká z nich tzv. recyklát, který si můžeme představit jako drobné plastové granule. Z nich se opět vyrábí nové plastové věci. Třídění plastů je považováno za ekologické, protože šetří primární suroviny nutné k výrobě nových plastů (například ropu) a současně znovu využívá věci, které by jinak končily nepotřebné na skládkách.
Recyklace papíru
Papírové vlákno lze recyklovat až sedmkrát. Přesto není znovuzpracování papírového odpadu považováno za příliš ekologické, a to s ohledem na velkou spotřebu vody. Třídění papíru má ale smysl, když uvážíme, kolik vyhozeného papírového odpadu by jinak skončilo na skládkách.
Podobně jako v případě plastu se napřed papír svezený z modrých kontejnerů třídí. Odstraňují se znečištěné papíry, které se k recyklaci nehodí. Z třídicího pásu putuje papír do rozvlákňovače, kde je smíchán s vodou, takže vzniká jakási kašovitá hmota. Současně se odstraňují kovové prvky (např. kancelářské sponky) a papír se čistí od barev. Vyčištěná papírová kaše potom slouží k výrobě nového papíru.
Recyklace šrotu a kovů
Železný šrot a barevné kovy jsou považované za cennou surovinu. K recyklaci se využívají zejména různé plechovky, elektrozařízení, stavební ocel nebo třeba vraky automobilů. Šrot se slisuje do balíků, čistí se a následně se tepelně zpracovává, aby z něho mohly vzniknout další železné výrobky. Recyklace šrotu je považována za ekologickou, protože šetří důležité vstupní suroviny, zejména černé uhlí, železnou rudu nebo vápenec.
Úspory přináší i třídění barevných kovů (hliník, měď, olovo, zinek), z nichž se mohou znovu vyrobit třeba součástky do elektroniky. Například recyklace hliníku ušetří až 95 % energie, která by byla nutná na jeho získání z přírodních zdrojů.