Na mořích a oceánech plavou v některých oblastech celé kolonie odpadků. Voda je vyplavuje u pobřeží nebo se shlukují do samostatných ostrůvků tvořených PET láhvemi a dalším nepořádkem. Co se s tím dá dělat? A kde je situace nejhorší?
O plovoucím ostrově odpadků, který prý pluje na severu Tichého oceánu, bylo napsáno už hodně. Velikostí prý nejdříve odpovídal rozloze Francie, nyní už je velký jako dva Texasy. Zabírá tedy skoro 1,4 milionů metrů čtverečních.
Je to údajně shluk zbytků rybářských sítí, plastových lahví, kapslí od kávy nebo fotbalových míčů. Stal se jakýmsi mementem lidského hospodaření s odpadkem a říká se mu „Velká pacifická odpadková skvrna“.
Zdá se vám to hrozné? Mýtus o ostrově tvořeném odpadky stvořil aktivista Charles Moore, který se o něm poprvé zmínil v roce 1997. Částečně je ale založen na pravdě. V severní části Tichého oceánu se totiž opravdu kvůli kroužení mořských proudů objevují odpadky. Ovšem nejsou v pevném shluku, který by připomínal ostrov.
Ryby polykají toxické látky
Samotné nebezpečí, které odpadky v oceánech představují, netkví v tom, že se po modré hladině pohupuje sportovní bota nebo kus plastu (jakkoli hrozivý a odpudivý takový obrázek je).
Potíže přicházejí ve chvíli, kdy se odpadky začínají rozkládat na mikroskopické částečky, které vážou toxiny. Ryby je potom mohou spolknout společně s potravou. Cyklus se uzavře ve chvíli, kdy si takovou rybu dáte v restauraci. To, co člověk způsobil, se mu vrátí.
Dobrovolné sbírání odpadků
Je to právě Tichý oceán, ve kterém plave nejvíce odpadků, které zamořují nejen vodu, ale třeba i pláže. Jde většinou o nepořádek, který se do vody dostává z pevniny. Situaci tedy může zlepšit vhodnější nakládání s odpady.
Odpadem jsou zanesené například oblíbené dovolenkové destinace, jako je Bali. Sem přijíždí dobrovolníci z celého světa, aby čistili pláže od odpadků a také učili místní jak s odpady nakládat. Osvěta, například informace o tom, že se plastová láhev nerozloží jako slupka od banánu, může fungovat jako prevence znečišťování oceánů.