O tom, jak správně třídit odpad, bylo napsáno již mnoho. Zajímavé by ovšem mělo být rovněž srovnání s dalšími evropskými zeměmi a jejich odpadovým hospodářstvím. Mohli bychom se totiž v mnohém inspirovat.
Zajímavosti odpadového hospodářství v Evropě
Ačkoli v současné době odpad třídí 72 % obyvatel ČR, v mnohém stále ještě zaostáváme za západními zeměmi. Na druhou stranu Česká republika rozhodně nepatří mezi největší producenty odpadu v rámci Evropy. Zatímco u nás v průměru vyprodukuje každý občan ročně přes 300 kg odpadu, v EU je to průměrně kolem 500 kg. Princip třídění je v každém případě v základu všude velmi podobný, jedná se tedy o vyhazování příslušných materiálů do barevně rozlišených kontejnerů, nicméně najdou se i některé zajímavé rozdíly.
- V rámci Evropy jsou největšími producenty odpadu Švýcaři, tedy co se množství odpadu na jednoho obyvatele týče. Každý občan země helvétského kříže totiž vyprodukuje necelých 700 kg odpadu ročně. Na druhou stranu v oblasti odpadového hospodářství je právě Švýcarsko zemí s jedním z nejvyspělejších systémů odpadového hospodářství. Energeticky se zde totiž využívá cca 55 % komunálního odpadu a 45 % materiálově.
- Právě ve Švýcarsku a rovněž třeba v Německu, Nizozemí, Belgii, Dánsku a Rakousku je minimum skládek odpadu, což se naopak nedá říci o Norsku či Finsku a některých dalších zemích Evropy. Některé státy, mezi něž patří např. Velká Británie, se nicméně snaží skládkování odpadu výrazně omezit. Často se to však děje tím způsobem, že jsou odpady vyváženy mimo Evropu.
- V České republice stojí recyklace odpadů cca 5 eur na každého obyvatele. V Německu je to přitom 12 eur a v Rakousku dokonce 20 eur, tedy čtyřikrát více než u nás!
- V některých evropských zemích, mj. v Belgii, Německu, Rakousku či Lucembursku, funguje tzv. odvozný systém, v němž má každá domácnost k dispozici své vlastní pytle či nádoby na plasty.
- Zatímco v Česku jsou zálohovány pouze některé lahve, v jiných zemích tomu je jinak. Tak například v Německu, kde mimochodem narazíte na koše na tříděný odpad prakticky na každém kroku, se zálohují rovněž plastové lahve, plechovky nebo skleničky od jogurtů.
- V Německu existují také tzv. vhazovací hodiny, které určují, kdy se mohou odpady vyhazovat. Takové sklo nebo plasty totiž působí při umisťování do kontejneru hluk, nelze se jich tedy zbavovat vždy, ale pouze v určitý čas. A právě sklo je navíc naprosto zakázáno vyhazovat o víkendech.
Ačkoli mnohé státy nevědí co s odpadem, ve Švédsku je ho nedostatek! V této skandinávské zemi je totiž řada spaloven odpadu, jejichž činnost je využívána k výrobě tepla a elektřiny. A jelikož se zde téměř neskládkuje, musejí Švédové získávat palivo pro spalovny jinde.